zavřít
Mogul Rock
Založení:
1985
Žánry:
Přidej žánr,
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

16 se líbí, 0 se nelíbí

Z pamětí Honzy a Vaška, nejdéle sloužících členů ... Všechno to začalo na podzim 1985, kdy se do personálních problémů dostaly dvě průměrně hrající kapely okresního formátu: SEKCE 5 z Heřmanova Městce (Honza, Vašek, Karel + technika) a REFLEX z Choltic (Láďa a Josef). Nezávisle na sobě z obou kapel vyšel nápad, že by bylo dobré spojit příjemné s užitečným, a jelikož se chybějící posty vzájemně doplňovaly, došlo po vzájemném upozorňování, že ta druhá půlka hrozně chlastá a to že musí přestat, ke vzniku skupiny MOGUL rock se sídlem v Cholticích. Tenkrát ještě musely mít kapely zřizovatele a tím byla Osvětová beseda Choltice,která poskytla zkušebnu - kinosál Choltice, skříňovou Avii a část aparatury. Začalo se zkoušet ve složení: Láďa Ondráček - kytara, Karel Mareš - kytara, zpěv, Vašek Černík - klávesy, kytara, Honza Černík - basa, Josef Horák - bicí, kapelník, Jarda Zítko - zvuk, Jiří Baumgartner - světla, a po nazkoušení repertoáru z vlastních skladeb obou předchozích formací, části převzatých skladeb, a po nezbytné zkoušce způsobilosti zvané ˝přehrávky˝ před odbornou komisí dne 9. listopadu 1985, se vyrazilo na prkna, která znamenají okres. Na jaře 1987 nám byl doporučen mladý kytarista, studující na přeloučském gymnasiu, Pavel Cejpek z Pardubic. Po několika rychlých zkouškách byl vhozen na první zábavu,aby senaučil plavat. To mu šlo tak dobře, že Karel a Vašek zahodili kytaru do kouta. Téhož roku se z kapelou rozloučil Jirka Baumgartner a ke světlům nastoupil Miloš Černovský. Na podzim 1988 byl Pavel po neúspěšném pokusu o přijetí na VŠ povolán na službu vlasti. Už to vypadalo, že na něj zapoměli, ale šest dní poté, co ostatní branci již cvičili žabáky a kačáky, došlo i na něj. Soubor tedy přišel o kytaristu ze dne na den. Zastavili jsme se tedy v restauraci U Beránka v Heřmanově Městci, kde pingloval bývalý kytarista Sekce5 (v době rozpadu byl na vojně) Radek Losert. Mnoho jsme jej přesvědčovat nemuseli, spíše jsme mu to oznámili jako hotovou věc, a po dvou zkouškách byl vhozen do zábav. V tomto roce došlo k výměně i na postu světelmistra. Miloše nahradil Standa Kohout, který jezdil již jako bedňák, tudíž poblematiky znalý. Během roku vznikl také souběžný projekt Vaška a Honzy, tedy nás dvou, Minisound, což byla taneční kapela s computerem hrající od Bacha po Vlacha - plesy, svatby, výročí atd.. Toto vzniklo víceméně s nabídkou zákazníka, ale taky proto, že bylo poměrně volno. Na Štěpána 25.12.1989, tedy čerstvě po revoluci, došlo k prvnímu konci Mogulu po zábavě v Živanicích. Důvod byl asi ten, že se všichni vezli, nikdo nic pro kapelu neudělal, a nám úplně stačilo udělat se pro sebe, neboť projekt Minisound byl přetížen. Zbytek kapely přesvědčil, že hrát nechtějí, pokud to za ně nikdo nevyřeší, a tak skončili. V létě 1990 se z vojny vrátil Pavel a po začlenění do Minisoundu a dvou měsících hraní nadnesl nápad obnovit Mogul. Zřizovatel už nebyl nutný a tak po obvolání starých členů se přidal Karel na zpěv a kompletní technika, tedy Jarda a Standa (Láďa s Josefem se vrhli na podnikání). Jen s bubeníky jako by se zem slehla a tak se začalo s automatem Roland TR-505. Dneska je to již docela běžné, ale tenkrát to byla rarita a moc pěkně to na pohled nevypadalo. Ale byla to dobrá škola, protože bubnoval jak z praku, nechlastal a neslevil ani takt. Zkoušet se začalo v garáži v Jeníkovicích u Vaška, kde kapela sídlí dodnes. Dalším volným členem se stal Josef Matějka s Avii - karavan. Na podzim 1991 byl soubor úspěšný v hledání bubeníka a nastoupil Tomáš Prosa z rozpadlé kapely Litrpůl. Další změnou bylo rozšíření souboru o kytaristu, kterým se stal Martin Zamastil, jenž hrával v kapele Make-Up. Změna se konala i na postě osvětlovače - Roman Pleskot, a dopravce - Jarda Blažek s Avii - furgon. Byla malá , a tak musela jezdit ještě Škoda Š-1000. V závěru roku, na zábavě 30.12.1991 v Prosetíně, oznámil Tomáš, že nastupuje u jiné kapely (?), která více naplňuje jeho představy, nalil každému velkou kořalku, kromě Vaška, který je nekuřák, nepiják a nemrava, a skončil. Na hodnocení zábavy nad ránem ve zkušebně oznámil Jarda (zvuk), že odchází k Fešákům na post druhého (pódiového) zvukaře (avizoval to již dříve), Martin prohlásil, že taky končí - ujely mu nohy a čekaly ho svatební, stavební a rodinné starosti. Karel prohlásil, že mu je to jedno, a tak došlo k druhému, i když krátkému, rozpadu kapely. V únoru 1992 motor kapely Pavel naznačil, že by to chtělo něco dělat, a jelikož Tomášova nová kapela jeho představy zřejmě nenaplnila, došlo v restauraci na nádraží v Pardubicích k poradě. Tam si dal Tomáš podmínku, že půjde, ale jedině bez Karla. Pavel naznačil, že zná někoho, kdo by měl zájem a tak jsme se spokojeně rozešli, spokojeni o to víc, že to bylo bez placení. Personál nějak nejevil zájem na naše výzvy, a tak jsme jeho přání akceptovali. O několik dní později se na zkoušce objevil slušně vypadající, nesmělý chlapec Mirek Hnidka, který dříve hrál na bicí ve skupině Make-Up. U zvukařského pultu slavil svou premiéru Vašek Dušek, který skončil u Polymetalu, a Pavel Frýda, který dříve jezdil jako bedňák, u světel. Pavlův přístup k osvětlení scény byl ojedinělý a i když měl k dispozici mnohem horší technické vybavení než je dnes, byl nejlepší a dodnes nepřekonán. Počátkem jara došlo také k nákupu bojového vozidla Robur, který se stal na několik let naším útočištěm. Za volantem se střídali Pavel s Honzou, jediní to držitelé řidičského oprávnění „C". V průběhu jara 1992 Pavel již psychicky neunesl vytříbený Tomášův styl hry na bicí nástroje, a v kapele se objevil Aleš Doležal, se kterým Pavel hrával za studentských let. Tomáš skončil a nějaký čas byl vidět za bicími ve skupině Markant, kde již také skončil. Mirek dodal souboru nevšední pojetí zpěvu, textu a kontaktu s publikem, Aleš perfektní rytmiku a zpěv a tak šla muzika jak hodinky, i když štací ubývalo úměrně s pokračujícími restitucemi hospod a parketů. Tam, kde se včera hrálo, je dneska truhlárna, sklad nebo pole brambor. V průběhu jara 1993 usoudili Pavel s Honzou, že pilotování Roburu je záležitost velice namáhavá a vyčerpávající, a zavedli v kapele kolonku „řidič", jímž se stal Milan Papoušek, který dříve proháněl Robura skupiny Markant. Na konci roku 1993, opět v kritické datum 30.12. na zábavě ve Vilémově, po vcelku dobřě navštívené a dobře odehrané akci došlo k nevinnému konfliktu, jehož výsledkem byl odchod Pavla. Ten se poté pokoušel s bývalým osvětlovačem Romanem Pleskotem o kapelu do rockových klubů, ale bez většího efektu a úspěchů. Pak hrál ve skupině Markant, kde se opět setkal a trápil s Tomášem, pak krátce působil v kapele Ultra-Blue a nyní hraje v klubové kapele Krasohled. Kapela se tedy ocitla bez kytaristy. Počátkem roku 1994 kapelník zavolal na inzerát: kapela hledá kytaristu. Na druhém konci drátu byl nějaký Jarda Mastík, kytarista ze skupiny Kresol, který za sebe sháněl náhradu k dalšímu kytaristovi. Po objasnění situace přestali shánět náhradu, a spolu s Jirkou Fuchsem přijali nabídnuté angažmá. Tím jsme jednoho kytaristu nahradili dvěma. V průběhu jara jsme také vyměnili náš pojízdný domeček. Několik kilometrů za zámkem Konopiště jsme v jedné vísce zakoupili Avii - karavan, která sice nebyla v úplně nejlepším stavu, ale splňovaly naše představy o vybavení a byla za přijatelnou cenu. Náš zelinářský Robur putoval do bazaru. Koncem roku 1994 vyjádřil Jarda nesouhlas s přístupem Vaška Duška ke zvukařské praxi a kapelník Honza šalamounsky prohlásil, že kdyby to někoho nebavilo, tak může klidně skončit. Vašek Dušek nepochopil, že tím byl myšlen on, ale kupodivu se ozval Pavel Frýda, že by skončil ke konci roku. Počátkem roku 1995 tedy nastoupil na místo osvětlovače třetí Vašek v kapele, Staněk, bývalý basista skupiny Kresol. Jardu Vašek Dušek svým přístupem stále více ničil, až v létě prohlásil: buď já nebo on. Tentokrát vyhrál. Kapelník to rozsekl tak, že po prázdninách se přesunul od světel ke zvuku Vašek Staněk, a světla si přibral jako melouch řidič Milan. Začátkem podzimu 1995, po zábavě v Ředicích, oznámil Mirek k všeobecnému údivu celého souboru, že hrál naposled. Skončil z pracovních důvodů. Nejdřív čepoval benzín u KrisKrosu na Dubině a pak prodával pardubický perník v Severních Čechách. Na prázdné místo zpěváka nastoupil obětavě ze dne na den Ondra Sobotka, zvaný Hombre, který jako většina souboru hrál dříve také ve skupině Kresol, tentokrát na bicí. Nebyl sice takovej šoumen jako Mirek, ale zpíval bezchybně. Na jaře 1996 oznámil Aleš kapelníkovi, že z důvodu stavby rodinného domu končí, či spíše přerušuje činnost, neboť dodal, že kdyby se někdy vrátil, tak jedině do Mogulu, protože by v žádném případě nechtěl hrát s nějakou začínajicí kapelou. Náhoda tomu chtěla, že Severní čechy byly přesyceny perníkem a Mirek s prodejem skončil. Po nedlouhém přemlouvání zaujal opět místo v první linii a Hombre již podruhé obětavě vyhověl zájmu kapely a přesunul se za bicí. Koncem jara 1996 Jarda prohlásil, že ho hra na kytaru neuspokojuje, a že by se cítil víc užitečný ve zvukařském sektoru a vytvořili s Vaškem Staňkem tandem. Nastoupil tedy Pavel Heřman, známý jen jako Boban, který opustil skupinu Arest, nyní Karen. Jelikož měl Boban pomalejší start na míč, tak se zpočátku s Jardou střídali. Jarda ze zvukařského místa sršel nápady jak co změnit, podle něj vylepšit, až došlo v červenci na zábavě v Golčově Jeníkově ke konfliktu mezi původní a novou částí souboru. Šlo v podstatě o blbost, ale v jistém směru o filosofii souboru. Dopadlo to tak, že Vašek Černík prohlásil: buď já nebo Jarda. Tentokrát Jarda prohrál. Pochopil a ohlásil odchod s koncem prázdnin. K němu se přidal věrný kamarád Hombre, kterýho jedinýho byla škoda, i pro něj, a Vašek Staněk, který toto datum avizoval již dříve z důvodu stavby domu. Jirka, jako čtvrtý z bývalého Kresolu prohlásil, že chce hrát po tancovačkách a ne někde dva roky bez efektu zkoušet, odmítl Jardovu nabídku a zůstal. Mim-trio, jak nazval odpadlíky Jirka (tři byli mimo), skutečně dva roky jen zkoušelo. Na uprázdněné místo zvukaře se vrátil Vašek Dušek. Podmínky, že zapomeneme na jeho předchozí chování, a on že se zlepší, byly vzájemně akceptovány. Do kapely byli také oficiálně zařazeni na místo techniků, tzn. zejména zaskakovačů za zvukaře a osvětlovače v případě zvýšeného zájmu o nehudební sféru (viz rubrika Naše zájmy), Jarda a Tomáš Královi, tzv. Králíci z klobouku, kteří již dříve neoficiálně jezdili. Na inzerát: Solidní bubeník s praxí, se přihlásil bubeník Milan Lukášek, ale po šesti týdnech marného zkoušení se sbalil, aniž by se s námi rozloučil. Na zábavách zatím zaskakoval Aleš. Koncem října jsme dostali tip na bubeníka. Byl to Dan Krulík, bývalý bubeník Volantu a pak Pardubického perníku. Přijel se podívat na zábavu do Tuněchod, kde, ač to slyšel poprvé, už chtěl hrát. Takže souhlasil. Byl neobyčejně bystrý a tak byl schopen hrát po několika zkouškách. Jediným problémem bylo jeho obnovené účinkování v kapele Volant, kdy za něj občas zaskakoval Aleš. Na jaře 1998 nás při jedné nevinné debatě Dan informoval, že ze skupiny Atrey byl odejit bubeník. Byl to Bohouš Kocek, který nabídku Mogulu dostal již několikrát. Dan ho měl v Atreyi původně nahradit, s čímž se nechlubil. Tak nastal zásadní řez. Nejdřív dostal ze slušnosti nabídku Aleš, vzhledem k jeho minulým prohlášením. Aleš však prohlásil, že staví barák a že asi skončí s bubnováním, i když jsme věděli, že už rok zkouší s Mim-triem, které později vydalo oficiální název HOMBRES beat. Od Aleše vcelku svérázný přístup. HOMBRES odehráli několik let a poté zanikli, Aleš nyní hraje ve skupině Saturn. Pak dostal na vybranou Dan. Buď Volant nebo Mogul. Dan zvolil Volant. Nastoupil tedy Bohouš, který na odchodu z Atreye nejvíc vydělal, protože Atreyi se původní záměr nevydařil a celý se rozsypal, a Bohouš byl jediný, kdo hrál bez přestávky. Po několika rychlých zkouškách se chvíli střídal s Danem a poté byl vhozen do vody, aby plaval sám. Na jaře 2003 se pro únavu a sešlost věkem se ze souboru odhlásil řidič Milan Papoušek. Světla již dávno, od zavedení řízení počítačem, programoval a řídil Jarda a na řidiče byl vypsán inzerát. Přihlásil se nám známý Honza Košťál, jenž s náklaďákem profesionál a navíc je bubeník u klubových kapel. Jezdil dobře, ale chyběl mu správný zápal pro věc a často i pomocná ruka. Navíc projevil větší zájem o peníze a tak se s ním soubor na konci léta rozloučil. Na uprázdněném místě řidiče alternují Jirka Kvoch, Lukáš Křivka a Pavel Skřivánek, z vlastních rezerv řídí kapelník Honza, Kába a Mára. Poslední, jenž má oprávnění na tak veliké auto a dokonce se s tím v zaměstnání živí, je Míra, ale ten kapele v této oblasti ještě nikdy nevypomohl. Od podzimní sezóny 2003 se kapela zmenšila o jednoho kytaristu. Pro opětovné problémy se životosprávou (přes důrazné upozornění kapelníka na dost významné zábavě na heřmanoměstecké pouti nemohl půl zábavy ani stát a z jeho herního projevu měli srandu všichni kolemstojící návštěvníci) byl ze souboru odhlášen Boban. V podstatě se dá říct, že zapomněl, proč tam je. Nebyl to jeho první přestupek tohoto charakteru a upozornění nebral dost vážně. Post druhého kytaristy zůstává zatím neobsazen. Již na první zábavě roku 2004 nastoupil nový kytarista Marek Živný z Přelouče. Po jedné zkoušce byl schopen odehrát půl zábavy a jeho přítomnost je přínosem a příkladem pro některé již degenerované hudebníky v souboru. Koncem března 2004 odchází ze souboru bubeník Bohouš Kocek a končí s aktivní hudební činností, neboli věší paličky na hřebík. Bohouš byl bigbítová legenda chrudimsko-pardubicka, zakladatel a dlouholetý hráč Motouzu, poté Atreye a podzim hudební kariéry dožil v Mogulu. Odehrál skvělých 6 let, natočil tři CD a byl aktivním členem s bezednými zkušenostmi. Na uprázdněné místo nastupuje více než o polovinu mladší a téměř o dvě hlavy vyšší Tonda Donát z Hlinska. Mění se i značka bicích, zánovní Yamahu střídá zbrusu nová Sonor Force 3003. Koncem června 2005 odchází ze souboru zpěvák Mirek Hnidka a kytarista Jirka Fuchs. Míra končí s aktivní hudební činností a hodlá se po zbytek života věnovat rodině. Jirka opouští pole bigbítové tancovačky a hodlá se se manželkou vrhnout do oblasti folku, se kterou má jeho drahá polovička mnohaleté zkušenosti. Ona bude zpívat a on se bude starat o jejich dcerku. Míra a Jirka byli po dlouhá léta oporou, místy poněkud vratkou, Mogulu a jejich jména se stala legendou. Natočili oba 6 CD a zapsali se nesmazatelně do historie kapely, Míra i poněkud nestandardním odchodem. Míru střídá o polovinu mladší, 23-letý zpěvák Martin "Nazir" Nazirov z Hlinska a Jirku více než o polovinu mladší, 15-letý kytarista Libor "Bíba" Nalezinek z Přelouče, který v době nástupu do kapely chodil ještě do základní školy. V průběhu května 2006 dochází k názorovému střetu na aranžování nových věcí, zejména z pohledu kytarových partů, mezi Márou a zbytkem souboru, či spíše původními členy. Konflikt vyvrcholil 27.5. před zábavou v Dědové, kde Mára oznámil, že "pokud se nedohodneme", bude muset odejít. Jelikož fungující kapela nemůže stát, ostatní se dali do hledání náhrady a dohodli se s novým kytaristou Mílou Sládkem, který už byl v hledáčku při hledání kytaristy v loňském roce. Soubor se shodl, že při Mílových kvalitách a technickém vybavení se bude hrát jen na jednu kytaru. První zkoušky potvrdily, že muzika je daleko lehčí, čistější a průhlednější než se dvěma těžkými metalisty a dostává ten správný bigbítový nádech. Spolu s Márou tedy končí i Bíba, jemuž bylo zrušeno pracovní místo. A ještě správná analýza očima maminky Bíby. "To, co ty nazýváš krizovou situací, by dle mého soudu nastalo ve chvíli, kdy by Mára ohlásil odchod z kapely a na další zábavu už by nepřijel. Nic takového se ovšem nekonalo. Mám dojem, že jeho ohlášení odchodu bylo naprosto v pohodě, určitě bez potřeby zkomplikovat vám váš muzikantský život a nechat kapelu ve štychu.Odešel by ve chvíli, kdy by se našla a zacvičila náhrada, o které by samozřejmě věděl, tak jako to bylo třeba u Jirky Fuchse. Podle mě nehrozilo vůbec žádné nebezpečí, že by vám to zasekl ze dne na den. Nicméně reakce kapely na vzniklou "krizi", tak jak to vidím já, jakožto vnější pozorovatel, se nesla v duchu - "každý má být za zásluhy potrestán". Za zády nic netušících kytaristů se sehnala náhrada a oni byli po odehrané zábavě vyhozeni. Slůvko "odejiti" jsem záměrně nahradila výstižnějším. Zrušení pracovního místa 2.kytaristy Bíby neřeším, to je pouze obětní beránek celé situace. No a to, jestli dobře mířené facky adresované "zlobivým" dětem mají větší úspěch než slušné a přímé jednání, nemíním rozebírat s někým, kdo neví, o čem mluvím. Dost možná ale, že dobře mířená facka, spadnuvší na hlavu "zlobivého" dospělého, by byla mnohdy více na místě. A pokud vím, tak slušné a přímé jednání nikdy, v žádném případě, nezanechává pachuť něčeho, co ani nevím, jak definovat. Kdežto ty tzv." dobře mířené facky", a ve vašem případě vedené pěkně hluboko pod pás, se stejně míjejí účinkem, ale tu pachuť vyvolávají. Přeber si to, jak chceš!" V průběhu roku pocítil zpěvák Nazír příliš velkou zátěž životního koloběhu a hodlal z něj vypustit kapelu. Od září 2007 nastupuje nový zpěvák, Lukáš Tobiška, vítěz "Mogul hledá superstar" roku 2006. Do konce roku vystupují oba zpěváci souběžně s dobrým výsledkem, a tak se zrodil nápad pokračovat v tomto formátu i nadále. Bohužel Nazírův soukromý život neunesl ani tento nápad a Nazír s koncem roku a křtem CD9 končí. Za dva a půl roku účinkování vnesl do kapely silného ducha, asi tak 130 kg, a byl dobrým přínosem i ve své krátké kariéře. Ze zdravotních důvodů končí technik Kába, jenž byl jedním z největších technických přínosů kapely a zároveň člověk, který se pro kapelu hledá mnohem hůře než kytarista, zpěvák a podobné profese. I jemu patří velký dík za vše, co v kapele vykonal. Na technické místo a v budoucnu snad i řidičské místo nastupuje učedník Zbyněk Růžička. Od počátku roku, vlastně již koncem minulého, je zařazen do stavu Honza Konečný. Zpočátku jako technik, ale zanedlouho se projevil jako bezkonkurenční fotograf se smyslem pro detail, a tak povýšil na funkci: Blonďák, co fotí a kouří. Zbyňkovy řidičské ambice se ukázaly jako liché, avšak vztah ke světelné technice jako výborný. Pro bezproblémovou komunikaci s počítačem se ujal osvětlovačké židle, na které se střídá s dosavadním mistrem světel Jardou, jenž pro pracovní vytížení stíhá tak polovinu zábav. Za volantem se střídá Honza s Lukášem a s příležitostnými řidiči na telefonu, kterým doma maminka udělí výjezdní doložku. Na podzim se za volantem objevuje Lukáš Jelínek. Ač je místy omezen pracovními povinostmi na montážích, funkci řidiče bere nejvážněji ze všech předchozích adeptů a navíc se stará i o jemu svěřenou avii. celý popis

přidat člena

Členové skupiny Mogul Rock

  • Tomáš Král
    Tomáš Král
    zvuk, zvuk, zvuk
  • Lukáš Tobiška
    Lukáš Tobiška
    zpěv
  • Míla Sládek
    Míla Sládek
    kytara
  • Vašek Černík
    Vašek Černík
    klávesy
  • Honza Černík
    Honza Černík
    baskytara, kapelník
  • Tonda Donát
    Tonda Donát
    bicí
  • Vašek Dušek
    Vašek Dušek
    zvuk
  • Jarda Král
    Jarda Král
    světla
  • Zbyněk Růžička
    Zbyněk Růžička
    technik, technik, technik
  • Honza Konečný
    Honza Konečný
    foto, foto
  • Lukáš Jelínek
    Lukáš Jelínek
    řidič
zobrazit další
Hledáte také jako: The Mogul Rock
Rychlá navigace:videoklipy |novinky |diskuse