zavřít
Synkopy (61)
Založení:
1960
Žánry:
rock
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

20 se líbí, 1 se nelíbí

Synkopy (Synkopy 61), brněnská rocková skupina, zahájení aktivity 1960, ukončení aktivity 1990. Skupina vznikla 1960 jako kvintet v obsazení Jiří Rybář (bicí, zpěv), Pavel Pokorný (housle, zpěv), Petr Směja (kytara, zpěv), Miloš Orság (akordeon) a Petr Fischer (klarinet), o rok později ji doplnil Jan Čarvaš (kontrabas, zpěv). Už ze složení vyplývá, že zpočátku neuvažovala o rockovém zaměření a přejímala široký repertoár, vhodný pro taneční zábavy. Proměna nastala 1963, kdy se kytarista a basista přeorientovali na elektrifikované nástroje. 1964 se po větších personálních přesunech stabilizovala sestava Směja, Čarvaš, Rybář a Pokorný. Také měnící se vročení za názvem Synkopy (63, 64...) se ustálilo na definitivním 61. Kvartet tvořili vesměs zdatní vokalisté, které v dubnu 1966 ještě posílil příchod vysokým falzetem obdařeného zpěváka Michala Poláka z konkurenční skupiny Shakers. To jim umožnilo přeorientovat se zprvu na vícehlasý britský sound (více na Hollies, než na Beatles) a poté na west-coast-sound, který ze západního pobřeží Spojených států šířily soubory na čele s Beach Boys, Mamas And Papas a Association. Se Synkopami 61 navíc začal spolupracovat hráč na klávesové nástroje, zpěvák a skladatel Oldřich Veselý (viz Veselý, Oldřich). Přestože členem skupiny se stal oficiálně až 1974, 1966 s ní hostoval jako pianista na mezinárodní soutěži v polské Gliwici, kde získala hlavní cenu v konkurenci 16 kapel. V tomtéž roce na dalším polském festivalu v Gdaňsku prvně zažila vystoupení před desetitisícovým publikem. Veselého přínos spočíval především v jeho tvorbě (často na texty Františka Jemelky), která – pro tu dobu příznačně pozdě, až 1968 – pronikla na gramofonová SP a EP: Válka je vůl, Měl jsem rád tvou peněženku, Tichej kout, instrumentální Suita pro J. S. Bacha. Zejména první z nich nabyla téměř kultovního rozměru a dodnes je považována za součást pomyslného zlatého fondu českomoravského beatu. To už měly Synkopy 61 za sebou premiéru v inscenaci Goldoniho Poprasku na laguně na scéně Mahenova divadla v Brně (16. 9. 1966), úspěchy (2. a 3. místo) na l. a 2. jazzuniverziádě v Českých Budějovicích (1967 resp. 1968) a vystoupení na 1. čsl. beatovém festivalu v pražské Lucerně (prosinec 1967), kde byly hodnoceny jako nejlepší moravská skupina. Na druhém festivalovém ročníku v prosinci 1968 potvrdily své ambice získáním 2. ceny za píseň Oldřicha Veselého a Františka Jemelky Casanova. V období 1996–68 vystupovaly Synkopy 61 s Pavlem Váněm na postu kytaristy místo Pokorného, který absolvoval povinnou vojenskou službu. 19. 6. 1969 se pak souboru splnil jeden z jeho snů, když v Brně sdílel na společném koncertu pódium se svými vzory, famózními Beach Boys. Období normalizace, které v následujících letech ublížilo rocku více než populární hudbě středního proudu, ale i znatelný ústup west-coast-soundu na světové scéně přivodily právě profesionalizované skupině existenční krizi, kterou řešila přijímáním angažmá v zahraničí (Polsko, Rakousko) a spoluprací s brněnskými estrádními umělci. Novou orientaci nabídla Synkopám 61 populární britská skupina Uriah Heep, která umně pracovala s bohatými, falzety zdobenými vokály v písních, obdařených silnou melodií a hardrockovým podkladem. Z jejího repertoáru přenesly na desky brněnské produkci nakloněnému Pantonu hity Park (The Park), Bílý vrány (Easy Livin’) a Hrej se mnou fair (Look At Yourself), jejichž atraktivitě se blížily vlastní autorské počiny (Lady Godiva Oldřicha Veselého, Robinson Petra Směji). Veselý sice 1974 přistoupil na stálé členství v souboru, po roce však dal přednost pražskému M. efektu (resp. Blue Effectu) a skupina byla až do jeho návratu 1980 odkázána hlavně na přehrávání převzatého repertoáru (např. Queen, Kansas) na tanečních zábavách se sporadickou gramofonovou produkcí. 1979 zahájil první ze svých pěti sezón u Synkop 61 cellista, klávesista, zpěvák a hráč na akustickou kytaru Vratislav Lukáš, vzápětí odešel za nabídkou Folk Teamu Michal Polák. Další odchody Jana Čarvaše a Petra Směji (kompenzované nástupem kytaristy Emila Kopřivy) si 1981 vynutily formální změnu názvu na Synkopy. Popřípadě Synkopy & Oldřich Veselý, neboť hlavní slovo ve skupině převzal její klávesový guru, který se – podobně jako jiná špičková brněnská skupina Progres 2 a pražský Olympic – shlédl ve velkolepých artrockových projektech, které čerpaly z bohatých zvukových možností syntezátorů a dokázaly se pocitově přiblížit zážitkům z artificální hudby. Oldřich Veselý si v tomto směru dokonale porozuměl s renomovaným pražským textařem Pavlem Vrbou a z jejich autorské dílny vzešla albová trilogie Sluneční hodiny (1981), Křídlení (1983) a Zrcadla (1985), v koncertním provedení umocněná audiovizuálními efekty. Také 80. léta se neobešla bez muzikantských pohybů (Emila Kopřivu nahradil 1983 Miloš Makovský, Vratislava Lukáše 1984 kytarista, basový kytarista a zpěvák Vilém Majtner a když 1988 přišel kytarista Miloš Morávek, ve skupině už nebyli Makovský ani Pokorný). Spojení Rybář (leader) – Veselý – Majtner nazval Oldřich Veselý v rozhovoru pro Mladý svět (1986, č. 32, s. 31) „skeletem skupiny“. Ta si v tom roce připomněla výročí svého zrodu pořadem Čtvrtstoletí Synkop a 4. 2. 1990 v Brně vystoupila naposledy. Neodmítla však pozvání ke třem koncertům v Praze, Brně a Bratislavě v rámci série Comeback 1992. V roce 2006 došlo ke změně sestavy, kdy Pavla Pokorného vystřídal na klávesy Jan Korbička, do té doby též klávesák kapely Madmen (revival Uriah Heep), který do kapely okamžitě zapadl nejen jako dobý hráč, ale i jeho vokálním zpěvem. V roce 2011 kapely oslaví svojí 50-letou působnost. celý popis

přidat člena

Členové skupiny Synkopy (61)

  • Petr Směja
    Petr Směja
    zpěv, kytara
  • Michal Polák
    Michal Polák
    zpěv, kytara
  • Jan Korbička
    Jan Korbička
    zpěv, klávesy
  • Jiří Rybář
    Jiří Rybář
    zpěv, bicí
  • Vilém Majtner
    Vilém Majtner
    zpěv, baskytara
zobrazit další
Hledáte také jako: Synkopy, Synkopy 61, The Synkopy (61)
Rychlá navigace:fotogalerie |videoklipy |novinky |diskuse