zavřít
Deftones
Založení:
1988
Žánry:
rock
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 1 se nelíbí

Deftones je americká alternative metalová skupina. Kapela pochází z Kalifornie a její počátek spadá do roku 1988. Členové Deftones jsou: Chino Moreno (zpěv a kytara), Stephen Carpenter (kytara), Chi Cheng (basa), Frank Delgado (klávesy) a Abe Cunningham (bicí). Skupina vydala již šest studiových alb, jejich zatím poslední počin nese název Diamond Eyes. HISTORIE Počátky (1989–1993) Když bylo Carpenterovi 15 let, srazilo ho auto během ježdění na skateboardu. Kvůli nehodě musel strávit několik měsíců na invalidním křesle. V této době se sám začal učit na kytaru, přičemž hrál písně od skupin jako Anthrax, Stormtroopers of Death a Metallica. Je též známa informace, že řidič oného auta Carpenterovi zaplatil. Ten prý díky tomu nakoupil kapele potřebné vybavení, avšak bubeník Abe Cunningham sdělil v jednom z interviewů, že šlo pouze o „mýtus jak naše skupina začala". Carpenter, Moreno a Cunningham chodili na stejnou školu. Byli to přátele od dětství a zůstali jimi skrz jejich společnou zálibu, skateboarding. Když se Moreno dozvěděl o Carpenterově zálibě v hraní na kytaru, rozhodl se ve vytvoření kapely (společně s Cunninghamem) a od roku 1988 všichni tři nacvičovali v garáži. Poté co skupina odzkoušela několik basáků, narazila na Chi Chenga, s kterým brzy nahráli 4 stopé demo. Následující dva roky strávila kapela hraním v mnoha klubech po celé Kalifornii (San Francisco, Los Angeles atd.), kde se na pódiích setkali např. se skupinou Korn. Mezitím Deftones hledali vhodnou nahrávací společnost, která by jim poskytla kontrakt na nahrání desky. Nakonec se jim podařilo ohromit Maverick Records. Když jim Deftones nechali poslechnout své tři písně, ihned byla podepsána nahrávací smlouva. Adrenaline (1994–1996) Debutové album od skupiny nese název Adrenaline, bylo nahráváno v Bad Animals Studiu v Seattlu (Washington) a vydáno 3. října 1995. Jako producent této desky se představil Terry Date, který s Deftones produkoval ještě další tři CD. Adrenaline se zpočátku příliš dobře neprodávala, ovšem pořádání mnoha koncertů a propagace přes Internet pomohly kapele vybudovat základnu fanoušků, stejně jako prodat 220 000 kusů nahrávky. Oba singly z alba, „7 Words" a „Bored", se nedočkaly žádného hraní v rádiích a jejich music videa se nevysílala ani v jediné televizi. Deftones příspěli nezveřejněnou písní „Teething" do soundtracku k filmu The Crow: City of Angels (1996) a v jedné scéně jsou dokonce vidět při živém vystoupení. Song „Engine No. 9" byl použit ve filmu Law Abiding Citizen a skupiny Korn a Suicide Silence vytvořily na tu samou píseň cover verze. Album strávilo 21 týdnů na Billboard Heatseekers chart (hitparáda pro nově se prosazující interprety) a dosáhlo 23. pozice. Když se v jednom rozhovoru zeptali basáka Chenga, co je příčinou úspěchu Adrenaline, odpověděl: „Vytrvalost. Byli jsme pohromadě skoro osm let (na turnéch dva roky) a dělali jsme to poctivě a čestně." Deska byla RIAA (Recording Industry Association of America) 7. července 1999 certifikována jako zlatá (prodeje vyšší než 500 000). Co se týče nahrávání desky, Abe Cunningham sdělil: „V té době to bylo naše první album - které mám vpravdě rád a myslím si o něm jen dobré - můžete říci že kapela byla příliš mladá. Většinu písní jsem nahráli během vteřiny a měli jsme takovou radost, že jsme ani nepřemýšleli jako naše songy vylepšit." Moreno zase o Adrenalinu řekl, „bylo nahráno příliš rychle". Všechen zpěv, který byl použit na albu, vykonal v místnosti s použitím klasického mikrofonu. Kritikové na CD pochválili preciznost a překvapivě důmyslné tempo bicích. Na druhou stranu, kritici odsoudili povrchnost Morenových šeptavých melodiích, které zbytečně kazili dojem recenzentů na Adrenaline. Nakonec bylo album ve Spojených státech označeno 23. září 2008 jako platinové (1000 000+). Around the Fur (1997–1999) Druhé studiové album od Deftones, Around the Fur, se tentokrát nahrávalo v Studio Litho (Seattle), přičemž producentem byl opět Terry Date. Deska zamířila do prodeje 26. října 1997. Kapela při tvorbě CD spolupracovala se zpěvákem Maxem Cavalerou (Sepultura/Soulfly/Cavalera Conspiracy) na písní „Headup", která vzdávala hold Cavalerovu zesnulému nevlastnímu synovi Danovi Wellsovi, jemuž byla také celá nahrávka určena. Ačkoliv ještě nebyl členem skupiny, Frank Delgado se objevil jako spolutvůrce pěti songů (tzv. „audio") a Cunninghamova žena Annalynn poskytla svůj hlas na písni „MX". „Když jsme se odebrali do studia, neměli jsme ani tušení, co vlastně chceme nahrát," tvrdil Chino Moreno v jednom interviewů pro Chart magazine v roce 1998. Deftones rozšířili škálů používaných zvuků, trávili více času s producentem Terrym Datem a celkově dávali zhotovení Around the Four větší váhu. Album bylo kritiky přijímáno lépe než Adrenaline, hlavně díky střídání hlučné a tiché melodie, skvělé dynamice, Morenovu neobvyklému zpěvu a výborné rytmice zaručované Chengem a Cunnighamem. Kritik Allmusic (Stephen Thomas Erlewine) zastával názor, že deskou Around the Fur se Deftones vydali tou správnou cestou. CD bylo velmi očekávano a odstartovalo slávu Deftones jako nadějné alternative metalové kapely. Tentokrát se singly z alba, „My Own Summer (Shove It)" a „Be Quiet and Drive (Far Away)", dočkaly hraní v rádiích a jejich videa byla dokonce odvysílána televizní stanicí MTV. Around the Fur se prodalo 43 000 kusů v otevíracím týdnu a vstoupilo do Billboard 200 na 29. místě, udržující se v této hitparádě po 17 týdnů. Deftones vtrhli na celou řadu festivalů, jako např. Warped Tour (odehrávající se ve Spojených státech, Austrálii a na Novém Zélandu), Pinkpop Festival, Roskilde Festival a Ozzfest. Při této příležitosti skupina vypracovala EP Live, vydané 22. června 1999. Around the Fur byla 24. června 1999 certifikována (v USA) jako zlatá (500 000+). Píseň „My Own Summer (Shove It)" zase našla své místo v soundtracku pro film The Matrix. White Pony (2000–2002) 20. června 2000 spatřilo světlo světa třetí studiové album od Deftones, White Pony, produkované již známým Terry Datem. CD se nahrávalo v The Plant Studios, San Franciscu (Kalifornie). Deska se vyšplhala na 3. místo v Billboard 200 s 178 000 prodanými kusy v prvním týdnu. Frank Delgado (DJ Speedboat) byl již plnohodnotným členem kapely, přinášející nové prvky hudby do skupiny. Například, melancholická píseň „Teenager" představuje radikální odklon od stylu Deftones. Tato „love song", jak jí říká Chino Moreno, obsahuje nádech glitche a trip hopu, přičemž programming ležel na bedrech Morenova blízkého přítele, DJe Crooka. Spolupráce zpěváka Maynarda Jamese Keenana z Tool je prezentována v písni „Passenger". Refrén songu „Knife Party" uvádí zpěv Rodleeny Getsicové, a Scott Weiland nazpíval vokály v pozadí k písni „RX Queen". Moreno je také na White Pony uváděn jako druhý kytarista. V interviewů pro Alternative Press kapela popsala nahrávací proces White Pony.[20] Poté co se utrhli z koncertů, strávila skupina čtyři měsíce psaním a nahráváním White Pony, což byl do té doby nejdelší čas, co Deftones věnovali svému studiovému albu. Moreno vysvětlil, že většina tohoto času byla strávena psaním písní, a tak se z psaní songu „Change (In the House of Flies)" stal důležitý bod, kdy začali Deftones pracovat jako sehraná parta. Navzdory tlaku, jakému byla kapela vystavena, nechtěli Deftones vydat desku ani o den dříve. Cheng dále informoval: „Necítili jsme, jako kdyby jsme neměli co ztratit, tudíž jsme zhotovili nahrávkou takovou, jaká měla být." Moreno nechtěl použít běžné melodie a slova, nýbrž chtěl do svých písni zakomponovat prvky fantazie, a jak sám řekl: „Většinou nezpívám ve svých písních o mě samém, ale snažím se mé já dostat pryč z písní a psát o jiných věcech." Ohlasy na White Pony byly zpravidla pozitivní, zaznamenávající stoupající sofistikaci Morenova zpěvu, stejně jako lyričnost a experimentalismus celé skupiny.[21] Jeden kritik na adresu CD napsal: „Deftones změkli, ale působivou metodou."[22] Originální album bylo vydáno s 11 tracky, začínalo písní „Feiticeira" a končilo songem „Pink Maggit". Tato nahrávka měla také šedivý obal. V limitované edici (50 000 kusů) byl obal černý nebo červený a na desce se vyskytovala ještě píseň „The Boy's Republic". Později Deftones vypustili do světa singl „Back to School (Mini Maggit)", rapovou verzi písně „Pink Maggit". Song „Back to School (Mini Maggit)" byl součástí předběžné verze White Pony, dostávající se do prodeje v dubnu 2000, ale v originálním tracklistu White Pony nebyl. Když se singl „Back to School (Mini Maggit)" v rádiích prosadil, vynutili si Deftones znovuvydání CD (3. října 2000). Tentokrát figurovala zmíněná píseň na prvním místě v tracklistu a obal byl pro změnu bílý. Kapela, ačkoliv nepříliš šťastná z této situace, dala singl „Back to School (Mini Maggit)" zdarma k dispozici jako digital download fanouškům, kteří si již White Pony koupili. White Pony dosáhl platinové certifikace (1000 000+) 17. července 2000[9] a v USA prodal přes 1,3 miliónů kopií. Píseň „Elite" získala cenu Grammy za nejlepší metalové provedení pro rok 2001 (Best Metal Performance). celý popis

přidat člena

Členové skupiny Deftones

    zobrazit další
    Hledáte také jako: The Deftones
    Rychlá navigace:videoklipy |novinky |diskuse